Pražské frakce


 

Čistokrevná rodina Hochových

Každé město má ve svém čele alespoň jednu čistokrevnou rodinu. Pro Prahu je to rodina Hochových, která je jednou z posledních čistokrevně udržovaných rodin v Čechách. Jelikož se její tradice udržuje už celá staletí, není přesně jasné, jaký je původ této rodiny, ale ví se, že její kořeny sahají do Rakous ještě do dob Habsburské monarchie. Podle pověstí patří zásluhy o založení tohoto rodu legendárním kouzelníkům z třináctého století.
Většina členů této rodiny je na svůj původ velmi pyšná a udržuje rodokmen, aby zajistila čistou krev. K tomu slouží také rodinná spojenectví s dalšími čistokrevnými rodinami. Všichni tedy vědí, jakým způsobem jsou příbuzní s ostatními čistokrevnými kouzelníky. Mezi své řady nepouštějí mudlokrevné nebo polokrevné, protože by to přineslo poskvrnu rodině. Kdo by něco takového udělal, vysloužil by si od zbytku rodiny vypovězení. Členové této rodiny se nebojí dát najevo svůj vliv a bohatství. Pro vnější pozorovatele mohou působit poněkud snobsky, ale uvnitř panuje přísná morálka a velký důraz na etiketu a slušné chování.
Původ schopností těchto kouzelníků se téměř vždy dá spojit s některou z prestižních kouzelnických škol.
Hochovi mají ve svém znaku vránu na zeleném pozadí. Častými doplňky oblečení jsou pírka. Ta mohou mít jakoukoliv barvu, nejen černou.

Rodokmen je k nahlédnutí zde.




Pražští Paragoni

V šestnáctém století byla Praha proslulá díky různým myslitelům, mágům, alchymistům, astrologům a dalším osobnostem, které rozšiřovaly hranice lidského poznání. S podporou z královského dvora zažili tito mudrci velký rozmach, bylo tedy rozumné, že založili vlastní cech, a měli tak větší kontrolu nad svou činností a profitem. I když záhy ztratili zdroje, které poskytovala královská pokladna, stále mohli hodně čerpat ze své vlastní činnosti, a stali se tak zcela samostatnými. Když poté v sedmnáctém století přišla dohoda o skrývání, cech se nerozpadl, pouze postupně přešel do utajení. Nechal smazat většinu pramenů, které by potvrzovaly jeho existenci, a nadále sloužil kouzelnické komunitě. Jako cech, či spíše společnost, fungují dodnes. Poskytují kouzelníkům své služby, především pak lektvary. I nadále napínají své zdroje k tomu, aby zkoumali, kde jsou limity kouzelnických schopností.
Po přijetí do cechu se kouzelník stává učněm a jeho vedení má na starosti mistr. Pokud se učeň prokáže a je shledán cechem za hodného, je sám povýšen na mistra a může dostat učně.
Cech Pražských Paragonů přijímá kohokoliv, kdo se ukáže, že má dostatečný talent. Je přitom velmi vybíravý - špatný výběr může vést ke zničení pověsti, na které Paragoni pracují už celá staletí.
Paragoni mají ve znaku váhy na modrém pozadí, což symbolizuje princip rovnovážné výměny. Doplňky jejich oděvu jsou kovy a kameny.




Sesterstvo Svaté Septimie

Z východu, z míst, která omývá Černé moře, pochází společenstvo Sester. Jejich spolek je uzavřený a tajemný stejně tak, jako jeho agenda a ambice. Často pomohou v momentě, kdy se v Praze objeví nebezpečí, jiná je zase nechávají zcela chladnými. Pokusy předpovědět jejich konání nebo proniknout do tajů tohoto řádu zvenčí se snad nikomu za všechna léta nepodařilo.
Na první pohled působí tyto sestry velmi sehraně, připomínají středověký rytířský řád. Už jenom jejich oslovování "sestro" či "bratře" napovídá, jaký je vztah v rámci této organizace. Vzhledem k tomu, že jsou v podstatě rodina, je jejich pouto silné, jsou sestry ve zbroji i v srdci.
Členky Sesterstva jsou většinou dcery současných členek, adoptivní dcery, či čarodějky přijaté pro svůj talent.
Čarodějky jsou do tohoto spolku přijímány ze všech kruhů, preferované jsou však čistokrevné. K jejich přijetí dojde už v dětském věku, po kterém následuje domácí vzdělání a přísný trénink, který obsahuje nejen kouzelnické umění, ale také šerm (v zájmu vyučování disciplíny), rétoriky a filosofie.
Navzdory názvu "Sesterstvo" mohou být muži také členy tohoto spolku. Zastávají však spíše podřadná postavení a rozhodně nemohou dosáhnout na vůdčí pozice, přinejmenším ne oficiální. Do spolku se dostanou většinou tím, že se narodí některé ze současných členek, či se ve vzácnějším případě přižení. Navzdory této diskriminaci je však pouto, které spojuje sestry, stejně silné jako pouto, které spojuje bratry.
Mladé členky Sesterstva začínají jako novicky. V této fázi jejich života probíhá jejich výcvik. Po skončení výcvíku jsou pasovány na sestry a plnohodnotně přijaty do řádu. Nejvyšší post však získají, až když porodí dítě, poté získávají post a titul matky. Muži mohou získat pouze posty novic a bratr.
Ve znaku má Sesterstvo meč, hůlku a růži na červeném pozadí. Oděvovým doplňkem bývají kovové prvky, především poté bronzové.
Některé sestry s sebou nosí meč. Ten však není tolik zbraní, jako symbolem jejich statusu.


 

Stínolovci

Stínolovci jsou nejmladší velká frakce, která v Praze působí. Jejich původ lze datovat k roku 1950. Začala jako sdružení mudlokrevných kouzelníků, kteří v sobě hledali oporu proti diskriminaci mnohem mocnějších čistokrevných rodin. Oproti všem očekáváním se jim podařilo vyhoupnout se na výsluní a stát se na pár let i hybateli událostí v Praze. Vzhledem k tomu, jakou mocí disponovali, rozhodli se (snad možná proto, aby se ukázali v lepším světle) využít své schopnosti ke zlepšení podmínek pro mudlorodé, posléze i polokrevné a nakonec pro všechny kouzelníky a v některých případech i mudly. Stali se samozvanými strážci pořádku a snažili se bránit škodám, které může napáchat kouzelnický svět na mudlovském světě. Také se starali o udržování kouzelnického utajení. To vše k velké nelibosti pražských Bystrozorů, kteří takovéto výtržnictví a vigilantismus neradi vidí. Leckdo nad nimi i tak občas přimhouří oči, oficiálně je však jejich činnost zavrhována.
Navzdory tomu, že žijí ve městě, mezi Stínolovci se objevuje více ferální proud. Ti, kteří věří v původní magii, která není spoutaná pravidly. Obávají se totiž, že současná magie se může vymknout z rukou a narušit rovnováhu, proto se spíše uchylují k jednoduššímu stylu života, který hraničí s divošstvím.
Stínolovci mezi sebe přijímají každého bez rozdílu. Jejich hlavní podmínkou je odhodlání nakládat se svými schopnostmi zodpovědně a využívat je ku prospěchu sebe samých i těch okolo. To samozřejmě neznamená, že jsou to pouze sluníčkáři, protože (zvlášť poslední dobou) se mezi nimi vyskytují osoby, které zastávají koncepty jako "menší zlo" nebo "vyšší dobro".
Stínolovci mají ve znaku škrabošku, která symbolizuje stín, ve kterém se ukrývají. Jejich doplňky jsou kůže a kožešiny.


Méně významné frakce

___________________________________________ 

Čistokrevné rodiny Schwarzových a Atillových

Jedna z dalších čistokrevných rodin jsou Schwarzovi z Německa a Atillovi z Maďarska. Na rozdíl od Hochových jsou však některé větve přístupnější k přijímání polokrevných a mudlorodých mezi své řady. To vše k nelibosti Hochových, kteří na ně spoléhají ve snaze udržet čistotu krve. Ti, kteří se v jejich očích poskvrní mudlovskou krví, pak už nejsou přípustní ke sňatku s členy rodiny Hochových. Tyto rodiny se však nevážou striktně pouze k Hochovým. Z jejich řad jsou nabíráni i členové jiných velkých frakcí. Nevzácnější jsou poté u Sesterstva. I tyto rodiny se od sebe však liší.

Schwarzovi jsou známí svou extravaganzí. Rádi si užívají života v momentě, kdy nemají zrovna na pořadu dne své povinnosti. K práci ovšem také přistupují zodpovědně. Dá se dokonce říct, že jsou to perfekcionisti.
Atillovi nezapřou své maďarské předky. Každou překážku berou jako výzvu ke zlepšení sebe sama. U některých to však vede až k patosu a agresi, nevidouce, že ne všechno se dá vyřešit silou.

Vlivné rodiny Twardovských, Libuslavových a Žitových

Rodiny, jejichž původ bychom označili za slovanský, nejsou tolik vlivné jako Hochovi a další čistokrevné rodiny. Stále však mají v kouzelnické komunitě své místo na výsluní. Vzhledem ke své historii však neudržují tolik tradic a nedá se říct, že by měli jednu charakteristickou vlastnost.

Pozn. Tato sekce slouží pro inspiraci ohledně původu vaší postavy. Nebudou samostatně hratelnou frakcí.

___________________________________________


Nehratelné frakce

 

Ministerští bystrozoři

Bystrozoři, byť jejich přítomnost zůstává po většinu času bez povšimnutí, jsou i nadále prodlouženou rukou ministerstva. Teprve když dojde k potenciálnímu prozrazení či nějakému zločinu, zasahují. Je o nich známo, že jsou nejlepší z nejlepších a postavit se jim v přímém boji je nerozumné. Jejich efektivita je vysoká, věštecké oddělení na ministerstvu je schopné zjistit lecjaké prohřešky proti zákonům, kterých se členové pražské kouzelnické komunity dopustí.


Sedmihradský spolek

Jak už název napovídá, tento spolek pochází z oblasti dnešního Rumunska. Jeho vliv však přesahuje nejen hranice Sedmihradska, ale dokonce celého státu. Je významným hybatelem událostí, většinou však ve východní Evropě.
O Spolku je známo, že měl v minulosti co dočinění se Sesterstvem, s Paragony a s rodinou Atillových. Doby, kdy však jeho vliv sahal až k hranicím Prahy, je už dávno pryč.


Thanatologická společnost

Ne všichni kouzelníci používají své nadání způsobem, který je přijímaný veřejnou společností. Někteří kouzelníci se ponořili do tajů temné magie a nekromancie. Smrt je pro ně přítelem a učitelem, se smrtí by si však nikdo zahrávat neměl. Tato společnost to však prý dělá běžně.
Tento spolek je tajemný jako Praha samotná. Podle některých kouzelníků snad dokonce ani neexistuje a zvěsti o něm jsou pouhé povídačky.

___________________________________________


Grafické materiály jsou k dispozici zde.